Rozhovory s dětmi
Někdy dítě potřebuje vlastní bezpečný prostor, kde může mluvit o tom, co prožívá — svými slovy a svým způsobem.
Děti často vnímají změny a napětí v rodině velmi citlivě, i když o nich neumějí nebo nechtějí mluvit přímo. Rozchod rodičů, střídání domácností, nové vztahy v rodině nebo dlouhodobé napětí mohou přinášet otázky, nejistotu i silné emoce.
Rozhovor s dítětem mu dává možnost vyjádřit, co je pro něj důležité. Podle věku a potřeb může využít nejen slova, ale také kresbu, hru nebo jiné přirozené způsoby vyjádření.
Situace, které mohou být pro dítě těžké
Rozhovor s dítětem není výslech ani způsob, jak zjistit, na čí straně dítě stojí. Je to prostor pro jeho vlastní zkušenost, emoce a otázky — bez tlaku na to, aby něco rozhodovalo za dospělé.
Bez tlaku. S respektem k věku a tomu, co dítě potřebuje
Před prvním rozhovorem s dítětem si s rodičem nebo rodiči ujasníme důvod setkání a domluvíme jeho rámec. Dítě by mělo vědět, proč přichází, co může od rozhovoru čekat a jak budeme nakládat s tím, co nám svěří.
Nejprve mluvíme s rodičem
Ujasníme si, co se v rodině děje, co rodiče vnímají jako důležité a zda je rozhovor s dítětem pro danou situaci vhodnou formou podpory.
Dítě dostává vlastní prostor
Rozhovor vedeme způsobem přiměřeným věku dítěte. Může mluvit, kreslit, hrát si nebo využít jiný způsob, který je pro něj přirozenější.
Domluvíme další krok
S rodiči se vracíme k tomu, co může dítěti pomoci. Předem si vyjasňujeme, co a jak je možné sdílet, aby byly respektovány potřeby dítěte i domluvený rámec.
Prostor, ve kterém dítě nemusí nic dokazovat
Nevedeme dítě k tomu, co má říkat nebo jak se má rozhodnout. Nasloucháme tomu, jak svou situaci vnímá, co je pro něj těžké a co mu může pomoci. Způsob rozhovoru vždy přizpůsobujeme jeho věku a možnostem.